PBFD je virové onemocnění rodu Circovirus, které může postihnout papouška bez rozdílu věku, ale také bez rozdílu druhu. Jde o jedno z nezávažnějších onemocnění papoušků, které bylo zjištěno v roce 1975 australskými zvěrolékaři. Tato diagnóza byla poprvé rozpoznána u volně žijících papoušků.

Příčinou infekce je vir, který se snadno šíří prachem, infikovanou potravou, trusem, ale také šatstvem. Jelikož je tento vir šířen také prachem, stačí tento vir vdechnout a dojde k nakažení jedince. Vir může zasáhnout imunitní systém, což oslabí ptačí tělo vůči různým infekcím. V průběhu onemocnění pták většinou hyne v rozmezí 1 roku. Nelze ovšem takto uvažovat o všech jedincích. V některých případech se onemocnění navenek neprojevuje a nemoc se může rozvinout až později. Ptáci v pokročilém stádiu nemají naději na uzdravení. Často jsou již postiženy vnitřní orgány jako jsou játra, slezina nebo ledviny. Rychlost úmrtí závisí na síle viru, věku a na celkovém zdravotním stavu ptáka. U infikovaných mláďat se nemoc projevuje razantněji, a tak hynou už po několika týdnech.

Příznaky onemocnění lze určit podle:

* nedostatku prachového peří
* opoždění přepeřování
* deformace peří
* deformace zobáku
* deprese
* ztráty hmotnosti
* lézí drápků
* zvracení či průjmu





Diagnózu lze určit dle krevního testu (DNA) metodou PCR. Ovšem v některých případech se testem nemoc nemusí potvrdit, a tak je potřeba test po 6 týdnech opakovat. Pokud ani další test nemoc nepotvrdí, je třeba provést test ještě jednou po další periodě. Existují ovšem různé vakcíny (např.Imunoglukan) pro boj proti této zákeřné chorobě. Ale jejich účinky slouží jen k prodloužení života. Tyto vakcíny a různé léky, které podporují imunitní sytém nepomohou k úplnému vyléčení. To je ojedinělé a dá se říci, že až vzácné. Proto je nezbytné, aby byl infikovaný pták oddělen od ostatních ptáků tak, aby k rozšíření nemoci nedošlo (karanténa).

Jelikož onemocnění zapříčiňuje vážné následky, je vhodné si ve vlastním zájmu před koupí jedince od prodejce vyžádat potvrzení o provedení patřičných vyšetření . Také pravidelná dezinfekce a ionizátory chovatelských prostor mohou odpomoci k dalšímu nepříznivému šíření této zákeřné nemoci.

foto z netu

Onemocnění zobáku a peří u papoušků - PBFD (Psittacine Beak and Feather Disease)

PBFD je virové onemocnění, které je velmi rozšířené mezi volně žijícími papoušky v Austrálii, ale bohužel poslední roky i mezi papoušky v Evropě. Nemáme přesné statistické údaje, ale předpokládá se, že okolo 30 % papoušků v naší republice je nakažených virem PBFD. Každý, kdo kupuje papouška, by tedy měl mít povědomí o této nemoci. Především z toho důvodu, že je pro mláďata často fatální.

V našich podmínkách je za hlavní zdroj pro přetrvávání a přenos viru považován kontaminovaný prach z peří nemocných ptáků. Místnost, kde se takový papoušek nachází, je obvykle plná virových částic, jež mohou nakazit další ptáky.

Kromě několika zaznamenaných uzdravených papoušků vlnkovaných, loriů, agapornisů, amazonků a několika mláďat ar je PBFD s klinickými projevy považována za neléčitelnou. 
Většina infikovaných ptáků žije od počátku klinických příznaků méně než šest měsíců až jeden rok, ale jsou známy i některé případy, kdy ptáci žili více než 10 let zcela bez peří. Úhyn je většinou způsoben změnami vyvolanými druhotnou bakteriální, chlamydiální, plísňovou nebo virovou infekcí nebo kvůli degenerativním změnám na zobáku vyžadujícím eutanazii. K těmto druhotným infekcím dochází díky potlačenému imunitnímu systému, což způsobuje právě tento vir poškozením brzlíku a burzy (důležité orgány imunitního systému).

Ne vždy však infekce končí úhynem. Pokud je papoušek zdravý a jeho imunitní systém silný, může se s virovou infekcí vypořádat. Po infekci se u něj vyvíjí protilátky proti viru PBFD. Faktory jež určují, zda si jedinec vyvine imunitní odpověď nebo bude fatálně infikován, závisí na věku, ve kterém je jedinec vystaven viru, stavu imunitního systému, přítomnosti a hladině mateřských protilátek, druhu přenosu a koncentraci infikujícího viru.
Virus se množí ve Fabriciově burze a odtud se poté šíří dál do těla. U většiny ptáků se tato burza „uzavírá" mezi 18. a 30. měsícem věku a potom jsou již papoušci vůči PBFD imunní.
Některé druhy papoušků mají odlišnou náchylnost k viru, a proto se klinické a patologické příznaky liší. Obecně je PBFD onemocněním mladých ptáků do tří let a to právě kvůli době uzavírání Fabriciovy burzy. Klinické příznaky se však mohou projevit i u starších jedinců (do 20 let). Starší ptáci, u kterých se klinické příznaky objeví v pozdějším období, mohli být infikováni v mladém věku a onemocnění u nich probíhalo latentně (skrytě).

Především se toto onemocnění týká papouška kakadu. U něj se projevuje nejčastěji v těchto třech formách. 
S perakutní formou onemocnění se setkáváme u čerstvě narozených papoušků. Ti vykazují znaky septikémie (otravy krve) doprovázené zánětem plic, střeva, prudkým snížením hmotnosti či úhynem. Perakutní syndrom je častý nejen u mladých kakadů, ale i u papoušků šedých.
Během přepeřování a tvorby prvního dospělého peří je u mláďat nejčastěji pozorovaná akutní forma PBFD. Akutní forma onemocnění je charakteristická několikadenní sníženou aktivitou doprovázenou náhlou změnou ve vývoji peří, včetně nekróz, zlomenin, pokřivení, krvácení nebo předčasného vypadávání postiženého peří. V některých akutních případech PBFD se u jedinců s minimální změnou peří vyvíjí apatie, stáze volete, průjem a po jednom až dvou týdnech dochází k úhynu.
Chronická forma PBFD je charakteristická vzrůstajícím výskytem abnormálního vývoje peří během každého následujícího přepeřování. Změny letek zahrnují krvácení do dutiny brku, lámání a poruchu rozevírání peří při vývinu. Může se také objevit krátké deformované zakroucené peří, stresové linie a konstrikce brku.
Při postižení zobáku a orální sliznice pozorujeme jeho progresivní prodlužování, příčné a podélné fraktury, nekrózy patra a orální vředy. Bývá postižen bakteriální či plísňovou infekcí. Pokud je prachové peří u papouška kakadu poškozené, může zobák působit pololeskle až oslnivě černě, namísto jeho běžného šedivého zabarvení. Mimo to můžeme pozorovat i fraktury, deformace a odpadávání drápů.
U mladých žaků se někdy vyskytuje červeně zbarvené peří na místech, kde má být šedé. Někteří nemají problémy s peřím a náhle uhynou na některou z druhotných infekcí vlivem snížené imunity či neregenerující se anemie (chudokrevnosti).
U agapornisů jsou změny na peří méně charakteristické než u ostatních papoušků. Peří jim buď neroste nebo může být poškozené. Podobně se PBFD projevuje i u eklektů. 
U andulek může onemocnění probíhat stejně jako u kakaduů nebo jim jen chybí krycí peří.

Diagnostika tohoto onemocnění se dnes provádí detekcí DNA viru PBFD ze vzorku krve nebo z čerstvě vytrhnutých pírek. U uhynulých papoušků se vir diagnostikuje v postižených tkáních.
Při diagnostice mohou vzniknout falešně pozitivní i negativní výsledky. K falešně negativnímu výsledku dochází při nízké koncentraci viru v krvi. Pokud klinické příznaky naznačují, že se opravdu jedná o PBFD, testy se opakují. Falešně pozitivní mohou být při špatném odběru krve, kdy se vir nachází pouze napovrchu těla papouška, ale ne v organismu. 
Pozitivní výsledek u papouška bez klinických projevů onemocnění ještě neznamená, že zvíře tomuto onemocnění podlehne. Jak již bylo vysvětleno dříve, papoušek může tento vir potlačit. Doporučuje se test zopakovat zhruba za 90 dní.

Terapie spočívá v podpoře imunitního systému papouška, popř. léčbou druhotných bakteriálních nebo plísňových infekcí. Pokud je však např. poškození zobáku devastující a především bolestivé, což mnohdy i znemožňuje příjem krmiva, volbou je eutanázie.

Beta glukany jsou obecně velmi dobrým imunostimulátorem v jakémkoli případě. Na našem trhu jsou dostupné např. v sirupu Imunoglukan Plerasan nebo přímo pro zvířata Plerasan V sirup. Doporučitelná dávka pro ptáky je 10 mg/kg p.o. (přímo do zobákové dutiny nebo na kousek potravy).

Uvažujete-li o koupi papouška šedého nebo kakadu a nebo je máte doma a chcete si pořídit dalšího papouška, vyžadujte po prodejci testy na PBFD. Máte - li doma andulku či agapornise, uvažujte taktéž o jejich testování, ještě dříve než si pořídíte většího papouška.

 

Dostal jsem svolení dát sem fotky malého stačného Baroška. Tak se s Vámi podělím o jeho foto příběh. Děkuji Kateřino

 


26.9.2007

6,10,2007

12,12,2007

2,2,2008

16,6,2008

18,8,2008

12,1,2009

21,4,2009

14,8,2009

6,6,2010