není vlastně onemocnění, ale spíše následek chyb, jichž jste se dopustili při držení andulky. O hladká bidýlka se drápy dostatečně neopotřebují, zobák by měl mít rovněž nedostatek příležitostí k obrušování. Pravděpodobně tu hrají roli i dědičné dispAbnormální růst zobáku a drápů není vlastně onemocnění, ale spíše následek chyb, jichž jste se dopustili při držení andulky. O hladká bidýlka se drápy dostatečně neopotřebují, zobák by měl mít rovněž nedostatek příležitostí k obrušování. Pravděpodobně tu hrají roli i dědičné dispozice andulky, protože za stejných podmínek držení má mnoho andulek normální délku zobáku a drápů až do konce svého života.

Musíte dávat pozor, aby se zobák jednoho dne nezačal svou špičkou téměř zavrtávat do hrudníku a aby se drápy kvůli délce nekroutili. Náprava sice není obtížná, přesto však by měla být svěřena jen odborníkovi či zkušenému chovateli. Ten papouška pevně chytí a drží v rukavici, která ho chrání před štípnutím. Pozor, ptáka nesmíte otáčet na záda! Vhodnými nástroji jsou ostré kleštičky nebo silné nůžky. Zobák se zkracuje dvěma střihy. Eventuální krvácení se utišuje železnou chloridovou vatou.

Samičky andulek, které jsou v přírodě zvyklé samy si hloubit svůj hnízdní dolík, nemají v naší péči příležitost k obrušování zobáku tímto přirozeným způsobem. Vápenec nebo sépiovou kost většinou velmi rychle rozklovají. Ty navíc stejně nebývají dost tvrdé na to, aby sloužily jako ,,obrušovací kámen". Ptákům můžeme na obrušování zobáku nabídnout kousek cihly.