Ptačí tuberkulóza patří k závažným bakteriálním onemocněním papoušků. Obvykle je způsobena bakteriemi Mycobacterium avium a Mycobacterium genavense.

Příznaky:

Infikovaný ptáci mají načechrané, a v některých případech matné, peří, trpí depresemi a ztrácejí hmotnost. V pokročilém stadiu ztrácejí rovnováhu, jsou slabí, mají zvýšenou žízeň, dýchací potíže, průjem a nelétají. Bakterie mohou infikovat i mláďata, která ještě nemají dostatek sil na boj proti nemoci.

Zatímco většina mykobakteriálních infekcí je léčitelná antibiotiky, Mycobacterium avium je velmi těžké diagnostikovat. Nemoc napadá játra,střeva , ale i slezinu ptáka.

Zdrojem nákazy může být infikované krmivo, voda, trus, ale i půda (podestýlka). Ohroženější jsou ptáci ve voliérách, kde je riziko nákazy vyšší kvůli volně žijícímu ptactvu. Nemoc se může šířit i prachem a proto je vhodné nosit masku při manipulaci s postiženými jedinci, neboť je nemoc nebezpečná i pro člověka. Pro nakažené druhy musí proto platit přísná karanténa, aby se nemoc dále nešířila. Infikovaní ptáci musí být odděleni od ostatních.

Dále je potřeba důkladně vydezinfikovat chovatelské prostory a vyměnit krmivo. Nezapomínejme ani na dezinfekci krmítek a všeho, s čím papoušci přišli do styku. Vhodným dezinfekčním prostředkem je 2,5 % aktivovaný chloramin a 2-4 % formalin nebo mýdlová voda. Vydezifikované voliérové doplňky následně sušíme na přímem slunci, protože bakterie jsou citlivé na sluneční záření. Nebezpečná je i půda voliér, která také může být infikovaná. Krmítka, bidla a ostatní doplňky raději vyměňte za nové, protože bakterie mají delší životnost a zabráníte tak dalšímu šíření nemoci.

Nemoc nenapadá jenom ptáky, ale i savce a lidi. Zdravé lidi nemoc zpravidla nenapadá, ale u starých lidí a dětí je riziko nakažení vyšší. Proto při prvních příznacích nákazy neváhejte odebrat vzorky pro veterinární vyšetření. Po vypuknutí nemoci by se neměli starší lidé a děti pohybovat v blízkosti voliér, tedy blízko zdroje nákazy. Máte-li přetrvávající příznaky podobné chřipce, navštivte svého lékaře.

Jedince, kteří jsou podezřelí z onemocnění, ihned oddělte, čímž zabráníte dalšímu šíření nákazy. Bakterie jsou schopné dlouhodobě odolávat v chovatelských prostorách (i několik měsíců).

Nakažené ptactvo musí být často utraceno, protože se nemoc špatně léčí a riziko nakažení pro člověka je velké.

I zanedbaná a neodborná dezinfekce může mít za následek opětovné propuknutí nemoci.
Prevence proti nemoci spočívá v přísné hygieně chovatelských prostor.